Koncert laureátů letošního již 49. ročníku soutěže mladých interpretačních talentů Concertino Praga (19. 6.) byl přehlídkou dvou a tříčlenných komorních uskupení.
Zahájili ji čeští interpreti (Matyáš Houf – barokní flétna, Dominik Velek – violoncello, Anna Mimrová – cembalo), kteří v kategorii Trio získali druhou cenu. Provedli Sonátu italského Bachova současníka Paola Benedetta Bellinzaniho, jíž jednoznačně dominoval pěkný, historicky poučený výkon flétnisty, výstižně stylizující charakter jednotlivých variací. (Škoda zvukové disproporce s méně slyšitelným cembalem na úkor výraznějšího violoncella.) V kategorii Duo získali čestné uznání Charlotte Kuffer (příčná flétna) a Max Vogler (hoboj) z Německa a zahráli první větu z Dua pro flétnu a hoboj, op. 38 dobově proslulého vídeňského klasicisty a vydavatele Franze Antona Hoffmeistera.
Rukopis skladby má jasnou mozartovskou jiskru, a tak působil i výkon mladých interpretů, konkrétně hravou souhrou nejen po technické (např. vylehčené zdobné pasáže), ale i po stránce výrazové včetně agogického ozvláštnění. Na schopnost zvládnout závažnější polohy hudebního obsahu zřetelně poukázal výkon dívčího bulharského tria (Bogdana Burin, Kalina Mincheva – housle, Mihaela Petrova – klavír), které ve své kategorii získalo čestné uznání, a to provedením druhé a třetí věty ze Sonatiny pro dvoje housle a klavír Bohuslava Martinů. Pomalá věta upoutala snahou o adekvátní podání obtížné sdělnosti a v rychlé větě interpretky předvedly technickou zdatnost a smysl pro dynamické proporce ve prospěch vzruchu a napětí. Druhá část večera patřila už jen interpretům z České republiky. Violoncellista Vilém Vlček spolu s klavíristou Ondřejem Zavadilem získali cenu za „jedinečnou muzikálnost, charakteristický a vyzrálý přednes“ a jejich podání první věty ze Sonáty pro violoncello a klavír, op. 119 Sergeje Prokofjeva toho bylo názorným dokladem. Celé větě vévodila průbojnost a rezolutnost violoncella nesená kultivovaným tónem coby výslednicí jistého a pevně vedeného smyčce. Sympatický byl i věcný podíl klavíristy, zejména pak vyostřená, ale také vyvážená spolupráce obou v závěrečném úseku. Zbývající dvě části programu obsahovaly pouze kompletní skladby, nikoliv jen jejich vybrané části jako dosud. Nejprve jsme vyslechli třívěté Trio pro housle, klarinet a klavír amerického skladatele italského původu Giana Carla Menottiho, jenž zemřel v úctyhodných 95 letech poměrně nedávno, v roce 2007. Všichni tři zúčastnění (Filip Zaykov – housle, Adam Riethof – klarinet, Martin Chudada – klavír) v kategorii Trio získali první cenu a v duchu dané skladby prokázali smysl jak pro samostatnost, tak kolektivní cítění. Dokonce postihli jisté parodické rysy díla, v individuálně exponované druhé větě projevil houslista smysl pro vypjatou melodičnost a klarinetista pro jemné odstíny, též exceloval v kadenci, vynikající byl klavírista, drobný hošík, jenž s obdivuhodnou suverenitou sehrál roli integrujícího činitele celého kolektivu. Tentokrát jsme oprávněně měli pocit skutečně autentické komorní souhry.
Konečně první cenu v kategorii Duo si naprosto oprávněně odnesli houslistka Larisa Palochová s klavíristou Matyášem Novákem a své ocenění stvrdili přednesem Sonáty pro housle a klavír č. 2 G dur, op. 13 Edvarda Hagerupa Griega. Už v úvodu houslistka transparentně a naprosto přesvědčivě naznačila jasnou individuální koncepci pojetí celého díla s velkým, barevně a dynamicky bohatým tónem a jistou technikou. S lehkostí dosahovala výrazově exponovaných poloh i právě zde tolik žádoucího lyrického ztišení. Citlivý a kvalitou souhry imponující klavírní doprovod pojil samostatný přístup s ohleduplností a s houslovým partem vytvářel harmonický celek. Slyšeli jsme dvojici, které se otevírá slibná perspektiva.
Závěrem hodnocení interpretačních výkonů pouze zmíním charakter večera jako barevně světelné, moderované show, která možná trochu poodsunula stranou kvality ryze hudební, tedy to, co je podstatné.
